Jak se vyhnout obezitě u dětí?

Co můžeme udělat pro dítě, které má tendenci k obezitě?

• Na první místě určitě musí být chuť, vůle a motivace tento problém řešit u dítěte a celé jeho rodiny.
• Určitě nemluvme o dietách. Diety nemají smysl ani pro dospělého člověka, natož pro dítě. Jakmile totiž dítěti něco zakážeme (např. čokoládu), bude na ni mít logicky mnohem větší chuť. Však to všichni známe – zakázané ovoce nejlíp chutná. Určitě je lepší s dítětem mluvit o zdravém životním stylu, který by nám měl vydržet až do konce života. Neexistuje totiž zdravá a nezdravá potravina. Vždy to je akorát o zdravém a nezdravém množství/porci/frekvenci. Čím dříve tohle člověk pochopí, tím lépe.
• Psychika v dětském období je nesmírně křehká, a proto musíme k dítěti přistupovat opatrně. Přeci byste nechtěli, aby si dítě vybudovalo špatný vztah k jídlu, který může přerůst i v poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, mentální bulimie, záchvatovité přejídání, ortorexie a jiné).
• Dítě bychom rozhodně měli podporovat, pomáhat mu, radit mu a být pro něj vzorem. Protože odkud děti hlavně získávají stravovací návyky? Hlavně od rodičů a blízké rodiny. Co vidí u rodičů, to zpravidla opakují. Takže pokud rodič nesnídá, k svačině si pak dá tatranku, zapije to colou a celý den proleží u televize na gauči, tak jaký to vysílá signál k dítěti? Že to je v pořádku a dítě to bohužel pak často opakuje.
• Klidně dítě ale zapojte do vaření, pečení a do přípravy jídel. Dítě uvidí, že vaření je zábava, že i zdravé jídlo může vypadat a chutnat dobře a hlavně strávíte nějaký čas spolu.
• Základem všeho je tedy určitě strava. Strava by měla být ideálně pravidelná (cca 5x denně – snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře), pestrá, vyvážená a orientovaná na kvalitní a výživné potraviny. Jídelníček by měl obsahovat všechny důležité makroživiny (sacharidy, tuky, bílkoviny) a mikroživiny (minerální látky a vitamíny), které díte při dospívání potřebuje.
• Ideální je, když rodina aspoň párkrát do týdne stoluje spolu. Vede to ke zlepšení stravovacích návyků celé rodiny. Dítě by si vždy mělo na jídlo udělat čas, jíst pomalu, vše důkladně rozkousat, nehltat a zkoušet rozeznávat pocit sytosti.
• Od kojeneckého věku učte děti na zeleninu (nejprve vařená forma, pak syrová) a ovoce. Děti by rozhodně měli vědět, že ovoce i zelenina do správného jídelníčku patří!
• V kvalitním jídelníčku by samozřejmě nemělo chybět libové maso a ryby. Tučné maso a uzeniny (suché salámy, párky, paštiky, buřty, klobásy…) je lepší omezovat. Z masných výrobků lze využít kvalitní vysokoprocentní šunku.
• Dále zařazujeme mléko a mléčné výrobky (jogurty, tvarohy, kefíry, acidofilní mléka, sýry…). Omezujeme množství přidaného cukru v mléčných výrobcích. Lze konzumovat např. bílý jogurt s ovocem, oříšky, semínky, vločkami…
• Je vhodné do jídelníčku zařazovat i obiloviny, brambory, těstoviny, luštěniny a rýži. Lze vybírat i celozrnné varianty.
• U dětí omezujeme příjem přidaného cukru – slazené nápoje, sladkosti, marmelády, sladké pečivo, slazené jogurty, zmrzliny, apod. Stejně tak omezujeme i množství soli a potraviny s vyšším obsahem soli (chipsy, tyčinky, slané oříšky, uzeniny…).
• Nesmíme zapomínat ani na pitný režim. Pít by dítě mělo v průběhu celého dne a ideální jsou neslazené vody a neslazené čaje. Džusy, limonády a šťávy omezujte na minimum.
• Nesmírně důležitý je i pohyb – a to jakýkoliv - chůze a procházky, kolo, lyže, brusle, tanec, zumba, plavání, míčové sporty, skupinové lekce… Každý pohyb se počítá. I zde mohou jít rodiče svým dětem příkladem.
• Dalším důležitým bodem je určitě i spánek, odpočinek a regenerace. Jelikož se dítě neustále vyvíjí a roste, tak potřebuje i dostatek spánku. Unavené dítě má pak kvůli hormonálním změnám často větší chuť k jídlu a také tendence jíst více sladkého. Dítě bychom neměli ani přetěžovat a stresovat, protože by se mohlo naučit řešit stres a stresové situace právě jídlem a to tedy rozhodně nechceme.